Hlavní strana   Blog   Práce   Kontakty   Mapa stránek   Filmy  

Podkategorie

C++
Php
Java
JavaScript
Ruby on Rails
Vývoj pro iPhone
Databáze
OpenGL
Hardware
Software
Algoritmy
Technologie
Webdesign
Bezpečnost
Elektronika
Konference
VlastnÍ projekty
Jen tak mimochodem
Hry

Můžete mě sledovat:

          

Projekty

      

Novinky

Nové články
Nějakou dobu jsem psal blog na živě.cz a tomuto blogu se nevěnoval. Během několika dalších dnů budu některé články z blogu na živě.cz přesouvat sem, na tento blog. Bude se jednat hlavně o články, které obsahují zdrojové kódy, protože na živě není implementováno žádné rozšíření pro psaní kódu do článku.

Linkuj a TopClanky
Přidal jsem ke článkům odkazy na Linkuj.cz a TopClanky.cz. Pokud se vám článek líbí, tak to dejte najevo jeho zalinkováním.

Registrace
Dnes, 13.září, byla přídána možnost registrace.

Připravenost na pohovoru

Připravenost na pohovoru ze strany zaměstnavatele by měla být stejná jako ze strany člověka o práci se zajímajícího, bohužel to zřejmě neplatí vždy.

 

Určitě není jednoduché nabízet práci a potom, hlavně v dnešní době přecházející krize, vybrat ze spousty nabídek vhodného kandidáta.

Dalo by se říct, že čistě ze zvědavosti jsem nedávno absolvoval pohovor na pozici programátora. Po odeslání životopisu jsem byl pozván na osobní pohovor, na který jsem se nijak pečlivě nepřipravoval, neboť jsem o změně práce vážně neuvažoval, ale zaujal mě text nabídky, kde firma slibovala poměrně vysoké finanční ohodnocení a spoustu firemních benefitů.

Po příchodu do sídla firmy a zběžném představení, jsme přešli spolu s jedním ze zaměstnanců (nebo možná nějakého vedoucího, nebylo mi sděleno, krom jména), k pohovoru.

První co mi bylo vcelku nepříjemné, že ve firmě byly kanceláře zařízeny typem open-space (spíše jeden dlouhý stůl u zdi), a během pohovoru nás poslouchalo celé osazenstvo místnosti, což nemusí na každého působit úplně dobře a v některých jedincích může tato situace snižovat sebevědomí (pohovor by měl probíhat v soukromí).

1. Krok – životopis

Jako první jsme přešli k mému životopisu, ve kterém jsou některé, dle mě, zajímavé věci, u kterých by se snad každý rád zastavil a zeptal se na podrobnosti, bohužel se ale nic takového nekonalo, a jediné co onoho člověka zaujalo bylo mé přechodné bydliště (?), čemuž bych dal já osobně prioritu nejnižší a spíše jsem čekal, že se budeme bavit o některých mých projektech, na kterých jsem pracoval, aby zjistil mé zkušenosti.

Moje předchozí zkušenosti tedy zřejmě nebyly pro danou pozici důležité a potencionálního zaměstnavatele nezajímaly.

Procházení životopisu zabralo čas cca 2 minuty.

2. Krok – test

Ve druhé části mi bylo oznámeno, že si pro mě připravily krátký test, kterým museli projít všichni ostatní, kteří na pohovor přišli a ucházeli se o stejnou pozici.

Za nenápadného pozorování ostatními zaměstnanci firmy jsme přešli k otázkám testu (ústní odpovídání formou otázka - odpověď).

Zde jsem konečně čekal trochu odbornosti, těšil jsem se že konečně budu třeba moci diskutovat o problematice, ale ani to se nekonalo, a na otázky typu:

• Co je to public, protected a private metoda?
• Co je to autoloading?
• apod.

jsem neměl ani náladu odpovídat.

 

Konec pohovoru

 

A to bylo Vážení vše. Přijímací pohovor, kterým bez sebemenšího zaškobrtnutí projde kterýkoli absolvent střední školy.

Co se mi líbilo nejvíc, tak mi bylo sděleno, že jsem v nevýhodě, protože jsem v pracovním poměru, a nejsem nezaměstnaný (neschopný povaleč), jako všichni ostatní uchazeči.

Když si představím, na základě čeho byl nakonec vybrán správný kolega (já jsem to nebyl, nevyhovoval jsem), tak to bylo zřejmě (nebo spíše určitě) dle požadovaného platového ohodnocení, které uchazeč požadoval a nějaké zkušenosti šli stranou.

Závěrem

Šli byste pracovat do firmy po takovém pohovoru? Já tedy ne!

Nejen že uchazeč musí na zaměstnavatele zapůsobit, ale i zaměstnavatel by se měl snažit zapůsobit na potencionálního zaměstnance a dát mu důvod, aby šel právě k nim.