© 2013 All rights reserved.
3

Připravenost na pohovoru

Připravenost na pohovoru ze strany zaměstnavatele by měla být stejná jako ze strany člověka o práci se zajímajícího, bohužel to zřejmě neplatí vždy.

Určitě není jednoduché nabízet práci a potom, hlavně v dnešní době přecházející krize, vybrat ze spousty nabídek vhodného kandidáta.

kravata

Dalo by se říct, že čistě ze zvědavosti jsem nedávno absolvoval pohovor na pozici programátora. Po odeslání životopisu jsem byl pozván na osobní pohovor, na který jsem se nijak pečlivě nepřipravoval, neboť jsem o změně práce vážně neuvažoval, ale zaujal mě text nabídky, kde firma slibovala poměrně vysoké finanční ohodnocení a spoustu firemních benefitů.

Po příchodu do sídla firmy a zběžném představení, jsme přešli spolu s jedním ze zaměstnanců (nebo možná nějakého vedoucího, nebylo mi sděleno, krom jména), k pohovoru.

První co mi bylo vcelku nepříjemné, že ve firmě byly kanceláře zařízeny typem open-space (spíše jeden dlouhý stůl u zdi), a během pohovoru nás poslouchalo celé osazenstvo místnosti, což nemusí na každého působit úplně dobře a v některých jedincích může tato situace snižovat sebevědomí (pohovor by měl probíhat v soukromí).

1. Krok – životopis

Jako první jsme přešli k mému životopisu, ve kterém jsou některé, dle mě, zajímavé věci, u kterých by se snad každý rád zastavil a zeptal se na podrobnosti, bohužel se ale nic takového nekonalo, a jediné co onoho člověka zaujalo bylo mé přechodné bydliště (?), čemuž bych dal já osobně prioritu nejnižší a spíše jsem čekal, že se budeme bavit o některých mých projektech, na kterých jsem pracoval, aby zjistil mé zkušenosti.

Moje předchozí zkušenosti tedy zřejmě nebyly pro danou pozici důležité a potencionálního zaměstnavatele nezajímaly.

Procházení životopisu zabralo čas cca 2 minuty.

2. Krok – test

Ve druhé části mi bylo oznámeno, že si pro mě připravily krátký test, kterým museli projít všichni ostatní, kteří na pohovor přišli a ucházeli se o stejnou pozici.

Za nenápadného pozorování ostatními zaměstnanci firmy jsme přešli k otázkám testu (ústní odpovídání formou otázka – odpověď).

Zde jsem konečně čekal trochu odbornosti, těšil jsem se že konečně budu třeba moci diskutovat o problematice, ale ani to se nekonalo, a na otázky typu:

  • Co je to public, protected a private metoda?
  • Co je to autoloading?
  • apod.

jsem neměl ani náladu odpovídat.

 

Konec pohovoru

 

A to bylo Vážení vše. Přijímací pohovor, kterým bez sebemenšího zaškobrtnutí projde kterýkoli absolvent střední školy.

Co se mi líbilo nejvíc, tak mi bylo sděleno, že jsem v nevýhodě, protože jsem v pracovním poměru, a nejsem nezaměstnaný (neschopný povaleč), jako všichni ostatní uchazeči.

Když si představím, na základě čeho byl nakonec vybrán správný kolega (já jsem to nebyl, nevyhovoval jsem), tak to bylo zřejmě (nebo spíše určitě) dle požadovaného platového ohodnocení, které uchazeč požadoval a nějaké zkušenosti šli stranou.

Závěrem

Šli byste pracovat do firmy po takovém pohovoru? Já tedy ne!

Nejen že uchazeč musí na zaměstnavatele zapůsobit, ale i zaměstnavatel by se měl snažit zapůsobit na potencionálního zaměstnance a dát mu důvod, aby šel právě k nim.

Comments are closed for this page

Zdravím,
přidám pohled z druhé strany barikády. Právě dělám pohovory s novými pracovníky a tak mám pochopení i pro druhou stranu. Samozřejmě nevím, jak přesně vypadala situace, kterou popisuješ, tak ji nemohu soudit, ale mám pár konkrétních poznámek.

1. Pokud neuvažuješ o zaměstnání a chodíš na pohovor jen tak ze srandy, tak podvádíš druhé lidi a připravuješ je o peníze. Mě v mojí firmě vyjde 1 pohovor cca na 1000 Kč. Nemůžu se věnovat své práci a kdoví jaká zábava to to pro mě opravdu není. Představ si, že máš zákazníka, který Tě nechá zpracovat zdarma analýzu a pak by ses dozvěděl, že to chtěl jen tak, že vlastně nic programovat nechce. Nenakopal bys ho?

2. Na pohovory chodí opravdu různí lidé, kteří na danou pozici nemají a primitivní otázky slouží právě k jejich odhalení. To jsou vyřazovací otázky. Pokud neznáš odpověď, tak nemá cenu tě brát do zaměstnání; pokud ji znáš a nechce se Ti odpovídat, tak se projevuješ jako povýšený nafoukanec. Bývá to ale i otázka věku. Po třicítce většinou má už člověk rozhled a rozumí, proč jsou mu takové otázky pokládány.

Zkoušení před ostatními pracovníky je opravdu nemístné a nemělo by se to stávat. Mě se zatím podařilo vždy zajistit pohovor v soukromí. Pokud by ale někdo přišel v jiném termínu, než jsou místnosti volné a já bych mu chtěl vyjít vstříc, tak by tam také mohl někdo být.

I během pohovoru se snažím chovat tak, jak by mi bylo milé, aby se ostatní chovali ke mě. Tak je to myslím dobré.

Ahoj,
diky za nazor.
Neni to tak, ze bych chodil na pohovory s tim, ze o praci nemam zajem, sem jsem sel spise ze zvedavosti, protoze to co firma nabizela bylo na zdejsi pomery prilis co se tykalo dane pozice.
Samozrejme pokud bych prijimacim pohovorem prosel a vybrali si me, tak bych o dane pozici uvazoval.

Jsem zděšen hrubkami, které jsou snad v každém článku na tomto webu.

Vás přece žádná větší společnost zaměstnat nemůže. Kdekoli po vás budou chtít reporty, shrnutí, analýzy, rešerše. Musíte umět alespoň napsat správné i.

Pokud se zde vychloubáte, že na otázku co to je public/private/protected metoda, se vám nechce ani odpovídat, měl byste sebrat trochu pokory a doučit se alespoň shodu podmětu s přísudkem. Jinak se předem diskvalifikujete.

About
Hi, i am programmer from the Czech Republic. I love web development (Ruby, Ruby on Rails, PHP, Nette) and iOS development (Objective-C, Cocoa).
To cooperate, here is my phone:
+420 608 836